Jaderný odpad - Sklady použitého jaderného paliva

k navigaci

Umístění radioaktivních odpadů v dočasném úložišti - ve skladu - má několik výhod. Stále klesající radioaktivita usnadní budoucí manipulaci s odpadem, odpady jsou pod stálou kontrolou a v průběhu skladování je dostatek času na rozmyšlení, co podniknout s odpady objeví-li se modernější a výhodnější metoda na jejich zpracování, popř. opakované využití v jaderných elektrárnách.

Ve skladu se použité palivo postupně hromadí a do hlubinného úložiště se pak uloží najednou, což je levnější než dlouhodobé udržování provozu hlubinného úložiště a jeho zaplňování po etapách. Použité palivo se do skladů ukládá na dobu 40-50 let, není ale problém jej skladovat déle.. Sklady se většinou budují přímo v areálech jaderných elektráren. Existují dva základní typy skladů - suché a mokré.

Mokrý způsob

Mokrý způsob skladování je dnes v atomových elektrárnách ve světě nejrozšířenější. Použité palivo se skladuje vodních bazénech, a to buď přímo u reaktoru, nebo mimo něj. Voda zajišťuje spolehlivý odvod tepla i ochranu obsluhy elektrárny před zářením. Snadná je i vizuální kontrola použitého paliva. Nevýhodou je potřeba stálého chlazení a čištění vody, přičemž vznikají kapalné radioaktivní odpady. Provozní náklady jsou vyšší než u suché metody skladování.

Skladování použitých článků po dobu mnoha let provozu jaderné elektrárny není technickým problémem, tato technologie se používá po desetiletí. V posledních letech došlo téměř ve všech atomových elektrárnách ve světě k rozšíření skladovacích kapacit tím, že se palivové články začaly ukládat do skladovacích bazénů hustěji.

Suché skladování

V řadě jaderných elektráren, včetně jaderných elektráren na území ČR, se používá suché skladování ve stíněných kontejnerech. Tomuto způsobu skladování se dává přednost při delších intervalech skladování. Použité palivo je ukládáno buď do betonových staveb (sklípků), nebo do betonových či kovových kontejnerů.

Suché skladování má nižší provozní náklady, žádné nebo malé množství korozních produktů a umožňuje snadnou manipulaci a rozšíření skladu. Do suchých skladů se použité palivo dává po několika letech "odpočinku" a chlazení v bazénu použitého paliva.

V kontejnerech se přepravuje, skladuje i trvale ukládá

K transportu i skladování použitého paliva se v českých jaderných elektrárnách používají speciální dvouúčelové (transportní a skladovací) kontejnery. Tyto kontejnery, nazývané také obalové soubory, umožňují, aby v případě potřeby transportu paliva nebylo třeba použité palivo ze skladovacích kontejnerů překládat do kontejnerů transportních, ale převést ho bez zbytečných časově i technologicky náročných manipulací.

Způsob skladování použitého paliva v kontejnerech umožňuje nejen uložit radioaktivní materiál nevratně v trvalém úložišti, ale také ho eventuálně dále využít pomocí nově vyvinutých technologií. Kontejnery jsou vyrobeny z tlustostěnné uhlíkaté nebo nerezavějící oceli, z mědi nebo z kombinace mědi a oceli. Existují i projekty kontejnerů z titanu. Podle projektových výpočtů budou kontejnery hermetické po statisíce let. Vyhovět musejí i těm nejtěžším mechanickým, tepelným a vodotěsným testům, jako je např. náraz plně rozjeté lokomotivy nebo pád dopravního letadla.

Transport podle přísných pravidel

Ročně se na celém světě přepravuje na 10 milionů zásilek s radioaktivním obsahem, z toho 10 % přes hranice států. Mezi všemi přepravami nebezpečného materiálu činí těchto 10 milionů zásilek pouhá 3 %, přeprava radioaktivních materiálů spojených s jadernou energetikou pouhou čtvrtinu procenta a přeprava vysokoaktivního použitého paliva pouze tři tisíciny procenta.

Přeprava se řídí přísnými národními a mezinárodními předpisy, které zaručují vysokou bezpečnost. Předpisy vycházejí z doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii se sídlem ve Vídni (MAAE) a Mezinárodní komise pro radiační ochranu (ICRP).

nahoru